Neurologie je lékařský obor zabývající se problémy nervové soustavy. Zabývá se diagnostikou a léčbou všech problémů centrální, periferní a autonomní nervové soustavy, ale i svalového aparátu. Nervovou soustavu tvoří mozek, mícha a nervy a společně řídí všechny pochody v lidském těle. Když dojde k porušení nervového systému, může dojít k potížím s pohybem, mluvením, polykáním, dýcháním, ale i učením. Potíže mohou narušit paměť, smyslové vnímání nebo naší náladu. Příčiny těchto poruch jsou různé od úrazů, zánětů, poruch prokrvení až po nádorová onemocnění, vrozené vady, ale i komplikace při porodu.

Mezi nejčastější neurologická onemocnění patří:

Epilepsie

Migrény

Nervosvalová onemocnění

Cévní mozková příhoda (dříve mrtvice)

Demyelinizační onemocnění – roztroušená skleróza

Poruchy paměti a myšlení – Alzheimerova nemoc

Poruchy spánku

 

Tikové poruchy

Jedná se o syndromy, které se převážně projevují nějakou formou tiků. Tik je mimovolní, rychlý, opakující se nerytmický pohyb (obvykle zahrnuje určité skupiny svalů) nebo hlasová produkce s náhlým začátkem, která neslouží žádnému zřetelnému účelu. Klienti nemohou tiky ovládat, ale obvykle je mohou na různě dlouhé časové období potlačit.

Tiky můžeme rozdělit na:

– jednoduché motorické – mrkání, trhavé pohyby šíje, poškubávání rameny, grimasy v obličeji

– jednoduché vokální – pokašlávání, poštěkávání, popotahování, syčení

– komplexní motorický – poplácávání, skákání, poskakování

– komplexní vokální – opakování zvláštních slov, užívání slov společensky nepřijatelných (koprolalie), opakování vlastních zvuků a slov (palilalie)

Tikové poruchy se vyskytují podstatně častěji u hochů než u dívek a běžně se objevují v rodinné anamnéze.

Hlavním rysem tiků je, že se jedná o náhlé, rychlé, přechodné a ohraničené pohyby, které nejsou podložené neurologickou poruchou. Jejich opakování mizí obvykle během spánku, chybí rytmicita.

EEG Biofeedback pomáhá klientovi s tikovou poruchou v rozvoji regulace CNS – posílení senzorimotorického rytmu (SMR), v nácviku relaxace a v obecné stabilizaci CNS.

Potřebný počet sezeni: změny se mohou dostavit skoro okamžitě, některý klient reaguje již na první trénink, kdy na část doby po tréninku se tiky zlepšují, většinou se však jedná o hodiny. S pravidelným tréninkem se doba zlepšení prodlužuje. Je potřeba, aby klient dokončil základní délku trvání pro ukotvení získané dovednosti v CNS – většinou se jedná o 20 sezení. Zlepšení by se mělo projevit mezi 13-18 sezením na EEG BFB, je ale vždy zapotřebí posoudit individuální stav klienta.

Migréna

Bolest obecně slouží odpradávna k tomu, aby varovala: „ Pozor, děje se něco špatného!“ Akutní bolest bývá zpravidla signálem upozorňujícím na porušení rovnováhy v pochodech našeho těla, příznakem onemocnění.

Migréna je chronickým onemocněním charakteristickým bolestí hlavy, kdy její záchvat zasahuje celý organismus. Touto civilizační nemocí trpí cca 20% žen a 6% mužů. Typicky se první záchvaty objeví v pubertě, 90 % migreniků má svůj první záchvat do dvaceti let věku. Maximum bývá kolem třicítky. Kolem padesáti let, zejména u žen, výskyt migrény klesá. Záchvatovité bolesti trvají v rozpětí 3 – 72 hodin. Migréna patří k chorobám, které mají obrovský negativní dopad na kvalitu života klientů, mohou se objevovat potíže se soustředěním, učením a pracovní výkonností, ale i sexuálním životem.

Migrénu můžeme rozdělit na 2 druhy: migréna s aurou (20%) a migréna bez aury(80%). Aura je předzvěst, která předchází migrenózním záchvatům a je charakteristická abnormální funkcí některého smyslového orgánu (poruchy zorného pole, poruchy zraku -rozmazané vidění, blikající světla, černé skvrny; čichu, sluchu, popř. mravenčení v končetinách a potíže s řečí). Aura vymizí současně s nástupem bolestí hlavy.

Přesná příčina migrény je neznámá. Usuzuje se, že záchvat vyvolá nějaký specifický spouštěcí faktor (únava, stres, změna životního stylu, náhlá změna klimatu, hluk, nedostatek spánku, dietní opatření, alkoholické nápoje, ale i hormonální změny), který způsobí nejdříve regionální pokles mozkového prokrvení.

Účinek EEG biofeedbacku na bolest souvisí s percepčně-kognitivními mechanismy bolesti. Tato terapie je u migrén hlavně zacílena na vnímání a posunutí prahu bolesti, který lze mentálním úsilím potlačit.

Na migrénu doporučujeme i použití Neurowalkmanu (www.elektrostimulace.cz), přístroj na kraniální elektrostimulaci. Z kontrolovaných studií vyplývá, že tato metoda je efektivní u bolesti hlavy u 85% případů. Neurowalkmen je třeba použít co nejdříve, ihned po prvních varovných signálech a nejpozději jednu hodinu po jejich začátku. Stavy mírné chronické bolesti všeobecně ustupují po desátém dni.

Epilepsie

Epilepsie je záchvatovité onemocnění mozku s 1 až 3 % výskytem v populaci. Epileptický záchvat je vyvolán náhle vzniklou nerovnováhou mezi excitačními (stimulujícími) a inhibičními (tlumícími) systémy v mozku, tato nerovnováha vede k převaze stimulujících mechanismů a projevuje se záchvatem. Záchvaty dělíme na klinické a subklinické. Klinický záchvat se může projevovat poruchou vědomí, pohyblivosti, citlivosti, kožního čití, změnami ve smyslových funkcích a pozměněnými psychickými projevy. Subklinický záchvat tyto klinické příznaky neobsahuje, dá se rozpoznat pouze na EEG, kde se projeví výbojovou aktivitou.

V roce 1972 informoval prof. Sterman, objevitel metody EEG Biofeedback v 60. letech, odbornou veřejnost o prvním pokusu zvýšit senzomotorický rytmus (SMR) u pacientky trpící epilepsií. Po tříměsíční terapii EEG BFB byl zaznamenám přírůstek SMR a současně došlo k dramatickému úbytku záchvatů. Ve všech jeho následných studiích byla zaznamenána normalizace EEG a výrazný ústup záchvatů, kdy oba jevy byly jednoznačně spojovány s EEG-biofeedback tréninkem a s vzrůstem žádoucích odpovědí. Když Prof. Sterman prošel studie o vlivu EEG biofeedbacku na epilepsii k roku 2000, zjistil že u 82 procent lidí se snížila frekvence epileptických záchvatů v průměru o 50 procent, 5 procent lidí nemělo poté minimálně rok další záchvat. Účinnost metody tedy nelze u epilepsie podcenit, je schopná velmi účinně pomoci.

Epilepsie nicméně patří mezi nejobtížněji léčitelné nemoci prostřednictvím EEG biofeedback. Důvodem je pestrost příznaků, s nimiž se v rámci epilepsie setkáváme, jelikož podstatou nemoci mohou být stávající strukturní deficity. Nelze tvrdit, že prostřednictvím EEG BFB tréninku lze odstranit epileptické ložisko. Smyslem tréninku se stává posílení stability stavů v okolí zdravé mozkové tkáně, aby iritabilní ložisko nešířilo záchvatovou aktivitu. Účinek posílení stability může navíc posílit účinky antikonvulzivní medikace a vést k následné redukci či dokonce eliminaci podávané medikace.

Zkušenosti nicméně říkají, že tento způsob terapie není vhodný pro každého. Výsledky závisí jak na typu záchvatovitého onemocnění, ale i na inteligenci, duševní kondici a sociální přizpůsobivosti. U pacientů, jimž se podařilo úspěšně normalizovat centrální kortikální vzorce, se projevily výrazné pokroky jak v kognitivním funkcích (pozornost, myšlení, paměť, představivost), tak i v psychomotorice.