Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Jedná se o neočekávaný a nevysvětlitelný stav, který může postihnout dítě s průměrnou nebo nadprůměrnou inteligencí, charakterizovaný významným opožděním v jedné nebo více oblastech učení. Tyto poruchy předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému, projevy jsou však závislé na závažnosti a místě mozkových změn, neuroplasticitě systému, ale i na schopnosti využít kompenzačních poznávacích strategiích, ale i na vnějších podmínkách.

Specifické poruchy učení nazýváme vývojovými z toho důvodu, že se objevují jako vývojově podmíněný projev a často provázejí člověka až do dospělosti. U dyslektiků, dyskalkuliků i klientů s ostatními SPU nacházíme větší či menší oslabení v kognitivních, percepčních, motorických, psychomotorických oblastech, jedná se tedy o nezralost či dysfunkci centrální nervové soustavy. Vyšetření na SPU by mělo být provedeno již u předškoláků – EEG vyšetření + psychologická diagnostika na rizika vzniku SPU. Speciálním tréninkem se může podpořit dozrávání jednotlivých funkcí a tím snížit riziko vzniku specifických poruch učení.

Epidemiologicky se udává asi třetinový překryv s poruchou pozornosti, takže zhruba třetina děti s ADHD mají i nějakou formu poruchy učení.

Potřebný počet sezení: U dyslexie, nejčastější poruchy učení, kterou řešíme, je průměrný počet potřebných sezení 30, počet u jiných poruch učení bývá obdobný, záleží i na závažnosti poruchy. Posuny u dyslexie specificky bývají obvykle poměrně rychlé a výrazné.

 

Základní typy poruch učení:

Dyslexie – specifická porucha čtení

V roce 1997 byl identifikován gen, který přenáší dyslexii, z čehož vyplývá, že je založena nejpozději po narození – dávno předtím, než se dítě učí číst. Studie činnosti mozku dyslektiků potvrzují specifickou mozkovou dysfunkci. Projevuje se nedostatečnou aktivací senzorimotorického / asociačního kortexu. Dyslexie je porucha specifické dovednosti čtení proto, že je dysfunkcí obecných neuropsychických funkcí, zejména sluchových, zpracování informací, a synchronie sluchových, zrakových a řečových center.

Dysgrafie – specifická porucha psaní

Dysortografie – specifická porucha pravopisu

Dyskalkulie – specifická porucha osvojování matematických schopností

Dyspraxie – specifická vývojová porucha motorické funkce

Dyspinxie – porucha v oblasti výtvarných dovedností

Dysmúzie – porucha v osvojování hudebních dovedností