Zhoršená schopnost radovat se, skleslá nálada, snížená energie a aktivita, pokles zájmů, zhoršení koncentrace, značná unavitelnost i po nepatrné námaze jsou charakteristické příznaky pro depresi.
Patří mezi ně i poruchy spánku, snížená chuť k jídlu, pesimistický pohled do budoucnosti. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí reakce na radostné podněty. Označení tohoto onemocnění pochází z latinského deprimere – složeniny slov de = dolů + primere = tlačit.
Deprese je nejčastějším onemocněním současnosti; podle statistik lze odhadnout, že klinickou depresí projde v průběhu života jeden člověk ze čtyř.
Téměř vždy za vznikem deprese můžeme nalézt souhru vnitřních dispozic a vnějších faktorů. Jako spouštěč deprese působí stresové události, jako jsou životní změny, ztráta blízké osoby, stres v zaměstnání, změna životní role, tělesná nemoc… Může jít o výrazné životní události, ale i souhrn drobných stresujících vlivů, kteří vedou k dlouhodobé frustraci a bezmoci.
Odborníci prokázali, že osoby akutně trpící depresí ve srovnání s jedinci, kteří depresí nikdy netrpěli, vykazují levostrannou frontální nedostatečnou aktivaci. V levé čelní oblasti můžeme jasně vidět nárůst pomalých mozkových vln alfa. Naopak pravá čelní oblast bývá relativně aktivnější (má to být opačně), regulace emocí tedy probíhá asymetricky.