Tato porucha se definuje jako přetrvávající neuvědomělé vypouštění moči ve dne nebo v noci, které s ohledem na věk dítěte je nutné považovat za abnormální. Dříve se za tuto hranici, která dělí normalitu od abnormality, považoval ukončený třetí rok. MKN (mezinárodní klasifikace nemocí) posouvá tuto hranici na čtyři roky, ale poradenští psychologové včele s prof. Matějčkem se přimlouvají za větší toleranci. Individuální rozdíly ve zrání nervového systému a v utváření žádoucích nervových spojů jsou totiž tak značné, že u některých dětí je pomočování zcela fyziologickým jevem ještě do pěti let.
Rozlišujeme enurézu denní a noční. Denní enuréza se u dětí v předškolním a školním věku vyskytuje už jen zřídka. Nejčastější je u dětí, které se silně soustředí na prováděnou činnost, takže signály z naplněného močového měchýře se v kůře mozkové nemohou náležitě uplatnit.
Noční enuréza (enuréza nocturna) je u dětí předškolního a ještě u školních dětí mnohem častější. Je potřeba rozlišit dvě formy. První zahrnuje případy, kdy se mechanismus udržení moči přes celou noc dosud nevytvořil nebo nefunguje spolehlivě. Do druhé formy spadají případy, kdy uvedený mechanismus už byl vytvořen, ale pak se dítě znovu začne pomočovat.
V nápravě enurézy jde o to, aby ovládání svěračů nebylo reflexní, jako u kojenců, ale aby bylo řízeno vyššími strukturami CNS. Děti se slabým nervovým systémem si hůře vypracovávají spojení svěračů a mozkové kůry, proto terapie EEG Biofeedback je velmi vhodná, protože posiluje zrání CNS. Naše centrum má velmi pozitivní statistiku u této poruchy.
Potřebný počet sezení: k vyřešení obtíží obvykle stačí 20 sezení.